Cesta je cíl

Byla to doba divoká, nespravedlivá a vládnoucí síla často zneužívala svou moc. Mučení i smrti provázely období socialismu minulého století. Šlo o selhání lidí, částečně systému, nikoliv však ideálů. Nic takového se nemuselo dít a odehrávat. Nespravedlivé procesy vedli lidé, kteří ohýbali paragrafy tak, jak se jim to v danou chvíli hodilo. Nesmíme však zapomínat na to, že svět nebyl jen východní blok. Ještě v padesátých i šedesátých letech minulého století měl i v demokratických USA život zcela jiný ráz. Nespravedlnost provázela i tamní společnost a k tomu setrvávala nenávist mezi lidmi v podobě rasismu. Není třeba ani dodávat, jakých činů se kapitalistický západ dopouštěl ve světě. Zlo je zlo a tehdy byl svět nejen rozeklán, ale také nepřátelský a krutý na obou stranách železné opony. Nelze omlouvat ani akce tehdejších bolševiků, ani tzv. demokratů a liberálů na západě. Po destrukci sovětského impéria však téměř celou planetu ovládlo jediné dogma a jeho důsledky je možné vidět i v těchto dnech. Jako komunisté, jako ti, kteří vidí břemeno minulosti, jako ti, kteří ctí lidská práva, budeme se vždy stavět na stranu míru, spravedlnosti a pravdy. Vykonstruovaných lží bylo už dost – jak v minulosti, tak i dnes! Politický režim pod vedením KSČ letech 1948-1989 byl zločinný a zavrženíhodný – tak praví současný zákon. Ano – nelze než souhlasit. Skutečně mocní lidé té doby vykonávali i skutky nelidské! Rozhodně však nešlo o komunismus či socialismus s lidskou tváří, nebo demokratický socialismus. I přes veškeré hospodářské úspěchy ČSSR a úctu a vděk rusům za osvobození od fašismu je třeba přiznat, že celou popisovanou dobu šlo o jasný diktát moskevského centra bolševického křídla. Svět má dnes zcela jinou podobu, než jaký byl stav po porážce carského Ruska, i odlišnou od situace po II. světové válce. Uvědomme si, že skutečná síla moderního pojetí komunismu je lidskost, mír a nenásilná demokratická forma politiky. Ani Marx neuvádí násilnou revoluci a vládu jako jediný prostředek přeměny. Buďme humánní komunisté – Vždy a za všech okolností! Levice ve světě už tímto směrem kráčí. Je třeba pochopit, že nastolení socialismu, nebo přímo komunismu neznamená nutně násilnou revoluci. Dílo Karla Marxe nevychází ze současného stavu světa a lidského vědomí. Není jedinou a pevně danou základnou či poučkou pro přechod mezi společenskými systémy. Demokratické, dobrovolné a svobodné rozhodnutí jednotlivců, národů a civilizace přijmout socialismus či komunismus za směr pro budoucnost je nutné respektovat. Zároveň je třeba připomenout, že komunismus nikdy nikde aplikován nebyl. Doposud ani samotnými komunisty. Cílem komunistické myšlenky zároveň nesmí být persekuce, ať už politické, nebo ekonomické. Moderní a demokratické hnutí sebou přináší i perspektivu důsledného plnění lidských práv! Cílem skutečně není národy světa k něčemu nutit, ale ukázat cestu. Možný směr. Zcela jiné pojetí stavby společenství. Vše ovládá kapitalistická propaganda. Je skutečně globální. Otevřená i skrytá v líbivém hávu příběhů pro děti. Vyčítalo se to vládě KSČ, že jsou všude propagandistické plakáty, filmy, diskuse a tlaky proti kapitalismu a západu. Nu, dnes je to přesně naopak. Divadlo, film, politika, vzdělávání, knihy, příspěvky na sociálních sítích, plakáty, fotografie, umění, všude jen cítit tah proti socialismu, komunismu, proti lidem jiného než “správného” názoru. Vedou se ostré kampaně proti komunistům a voliči komunistických stran jsou zostuzováni, řazeni mimo kolektiv, sociálně vyloučeni. Někteří dokonce přicházejí o práci – samozřejmě s jinou záminkou. Záměrně se kalí voda, míchají pojmy. Dětem, mládeži i dalším věkovým skupinám se lže téměř v každém mediálním prostoru o významu slov a pojmů. Totalita je přisuzována komunismu a nesvoboda socialismu. Přitom ani jeden směr nic takového nepodporuje a nežádá! Jen lidská touha po moci i některá politická uskupení v minulosti řídila společnost rukou despotickou. Propaganda neutichá a naopak roste. Hlavním důvodem je to, že se někteří politici, umělci a jiní chtějí zviditelnit ve světle antikomunismu. Je to podobné, jako v minulosti jistá individua pro svou kariéru ráda a vehementně kolaborovala s nacisty, nebo prospěchářsky vstupovala do KSČ. Propaganda si nevybírá. Je zaujatá a nespravedlivá. Přesto jde o mocný nástroj, který umožňuje lidem jednoduše uvěřit něčemu a čemukoliv bez sebemenšího úsilí dopátrat se pravdy. Je zvláštní a až nebezpečné, jak některým středo a pravicovým stranám vadí demokracie! Jak jim vadí komunisté, tedy lidé požadující jiný svět při zachování stejných zásad svobody a demokracie, jaké prezentují právě zmíněná politická uskupení. Ty neustálé třenice a pokusy o zákaz levicových myšlenek a směrů, jsou přinejmenším k zamyšlení. Cesta je cíl, říká se. Snad socialismus je cesta a komunismus cíl. Samozřejmě, že ani komunismus nemusí být poslední etapou. Vývoj lidstva nikdy neskončí. Budou objeveny další možnosti. Otevřou se nové brány evoluce. Navždy však měla by být zachována svoboda a demokracie. Možnost volby je důležitá právě proto, abychom nemuseli znovu prožívat útrapy, jaké známe z pohnutých dějin nejen 20.století. Vydáme-li se tou správnou cestou, dospějeme i takového stupně vývoje, v němž skutečně přestane existovat dělení lidí dle výše jmění, majetku a zmizí i vykořisťování člověka člověkem. A co je nejdůležitější, nesmí se nikdo bát vyslovit svůj názor. Jen ten, kdo hájí, preferuje a šíří nehumánní myšlenky a posiluje hnutí potlačující lidská práva. Konečně si snad všichni uvědomí, že levice ve vyspělé Evropě taková rozhodně není!

Sdílení: