Společně !!

Co vlastně znamená vítězství pravice v prostředí české politiky a společnosti? Národ se sice „zbavil“ nechtěného premiéra, ale tím pootočil kormidlem k ještě větším hrozbám. Časy, které nás čekají nejsou vůbec růžové. Nová vláda se samozřejmě pokusí postavit ekonomiku na nohy, jenomže způsobem, který bude občany republiky hodně bolet. Mladí lidé uvěří, že ztráta pevné půdy pod nohama je nutnost, lidé středního věku zatnou zuby a i za cenu dvojího zaměstnání, poškozování vlastního zdraví a obětování času potáhnou svůj úvěrový balvan, a konečně senioři, ti dál budou trpět tím, kam směřuje svět. S novou vládou nás čeká rozklad sociálních jistot, další privatizace, destabilizace životní úrovně a opakování stejných chyb, kterých se dopouštěly vlády minulé. Je sice hezké mít v programu nízké zdanění práce, preferenci soukromého sektoru a odklon od Ruska a Číny. Jenomže nižší daně vytvoří ještě větší díry v rozpočtu, ne vše v soukromých rukou musí fungovat správně a bez největších strategických partnerů a dodavatelů bude naše malá země politicky a ekonomicky závislá pouze na nejistém kolbišti evropské politiky. Pravicové strany se sice v koaličním programu pokouší řešit například výstavbu dostupného bydlení pro občany naší země a preferují rozvoj vlastnického, nájemního i družstevního bydlení, chtějí podpořit výstavbu tisíců nových bytů ročně, zajistit výhodnější hypotéky a navrhnout přímé investice samospráv do výstavby nájemního bydlení s důrazem na potřeby sociálně slabých. Jenomže to skutečně nestačí. V naší zemi je příliš mnoho lidí závislých na sociálních dávkách (nejen) v podobě příspěvku na bydlení a ještě více těch, kteří na takový příspěvek mají nárok a ani o tom nevědí, nebo se stydí o něj žádat. Přitom je třeba myslet na to, že zvyšování výplat sociálních dávek není vhodný způsob nápravy. Otázku bydlení vyřeší pouze výstavba bytů, které zůstanou v majetku a správě obcí a státu, bytů, které si lidé budou moci dlouhodobě pronajmout bez jakýchkoliv spekulací, obálkových metod a žádostí o již zmíněné sociální dávky. A to je jen bydlení. Sliby v podobě existence super dopravy, spravedlivé důchodové reformy či zákona o rozpočtové odpovědnosti jsou sice krásné, jenomže jsme je slyšeli od roku 1989 už mnohokrát a dokonce od těch samých stran, které jsou dnes takzvaně na koni. Čeká nás prohlubování rozdílů mezi lidmi, zvyšování úvěrového břemene na bedrech střední ekonomické třídy a v dlouhodobém horizontu také inflační vlny nečekaných rozměrů. Jako stát a dokonce členský stát EU se zapojíme do dalších eko projektů, přitom spotřeba a konzum paradoxně vzroste. Budeme dál nakupovat věci, které svou životností nepřekračují záruční dobu jen proto, že na ty kvalitnější výrobky zkrátka nebudou peníze. Radost z toho, že v parlamentu budou sedět převážně pravicoví politici samozřejmě nahrává do karet podnikatelům a živnostníkům, jenomže i ti jsou závislí na kupní síle obyvatelstva a ta v příštích letech rozhodně příliš neporoste. Nová vláda nás povede na západ. Kapitalistický systém vyprodukoval mnoho, ale za jakou cenu? Problém je, že současný stav ekonomiky vyspělé Evropy stojí na nejistých základech, které navíc nahlodává počet lidí v chudobě a zmaru. Sociální politika je sice na vzestupu i v EU, taktéž v USA, jenomže jako taková má být řešena především formou investic celku, nikoliv formou dávek bez protihodnoty. Nejnižší společenské a ekonomické třídě lidí je v podstatě hozeno záchranné lano bez kotvy. Pravicová vláda v České republice toto lano ani nepodrží. Nemá a nebude mít sílu zachytit signály těch, kteří se již dnes topí v dluzích. Těch, kteří pracují a přesto musí odevzdávat většinu svého příjmu za střechu nad hlavou, dopravu, nebo své zdraví. Ano zdraví! Vše je věcí výdajů a příjmů a v příštích letech se nějaký výrazný pád cen nedá příliš očekávat. Přitom růst mezd není zcela v režii vlády. Ono samotné zvýšení minimální mzdy je spíše takový populistický manévr. 15 000 korun hrubého při čtyřiceti hodinové týdenní pracovní době je částka téměř směšná vzhledem k tomu, že nájmy včetně energií dnes dosahují stejných i vyšších cen. Kde jsou další nutné položky pro život? Samozřejmě, že mohutné navýšení minima by způsobilo krach mnoha podniků a firem, což si stát nemůže dovolit, jenomže tento stát a prokapitalistické vlády v posledních desetiletích nevytvořili ani takové podmínky, které by soukromníkům umožnily potřebný rozvoj, což je samo o sobě přinejmenším zvláštní. Dohnat západ se nepodaří. Proč taky. Abychom ještě více navýšili počty lidí bez domova v rámci EU? Už teď je v Unii téměř milion lidí bez střechy nad hlavou a 15% občanů Evropské unie žije v chudobě přesto, že pracují! V naší zemi jsou po volbách karty rozdány a ať už se vláda poskládá jakkoliv, komunisté v ní nebudou a nebudou ani v parlamentu. Přitom je to právě levice, která svůj program staví na zcela jiné koncepci. Program, který měl a může chudobu a nízké příjmy vymýtit. Naštěstí nikdo neskládá ruce do klína. Svět se točí dál. Lidé v naší zemi zakrátko pochopí, kdo to s naší republikou myslí dobře. Demokratičtí socialisté a komunistické organizace takovou pozici nejspíše potřebují. Nastal čas reorganizace nejen v rámci jednotlivých uskupení, ale celé levé sféry politického spektra. Je velice důležité lidem říci na rovinu, co komunisté chtějí, jak toho chtějí dosáhnout a o koho se vlastně jedná. Volby v demokratické zemi jsou politickou a svobodnou soutěží, nikoliv však hrou. Levici přitom v cestě nestojí ani názorový proud, fragmenty historie, nebo pravice. Nastal čas uvědomění si toho, že pouze společně je možné dosáhnout úspěchu, a je to právě čas, který můžeme jistým způsobem ovlivnit. Tedy dobu, po kterou bude lidská civilizace na Zemi vůbec existovat, protože současný kapitalismus lidstvu příliš nadějí nedává. Neustálá spotřeba zdrojů planety v zájmu zisku a bohatství elity nám všem v podstatě ničí jakoukoliv budoucnost. Jen demokratické řízení socialismu, pouze kolektivní správa společnosti může tuto situaci zvrátit. Musíme však jednat společně! Pojďte vytvořit velký civilizační restart. V zájmu našich dětí, v zájmu míru, přátelství a zachování života. Začít musí každý sám v sobě, ale jen Společně to dokážeme!!

Sdílení: