Vše je relativní

Ekonomika ČR je silná. Výkon ekonomiky a vyspělost země by se však měly měřit dle kupní síly pracujících s minimální mzdou a kupní síly seniorů i těch, kterým stát vyplácí jakoukoliv podporu. Ukazatel HDP je manipulovatelný! Když k tomu připočteme dluh ČR, který se neustále zvyšuje, pak není co obdivovat. Je to až neuvěřitelné, za co se politici v kapitalismu dokáží plácat po ramenou a čím jsou schopni se holedbat a chlubit. Přitom aktuálně do kategorie bídy po celém světě patří více než jedna miliarda lidí! Chudoba je i v ČR. Postihuje více než deset procent obyvatelstva. Dokonce vyspělé státy západní Evropy a USA uvádějí vysoká čísla. Kam jsme se to vlastně dostali? Ze systému stability a koncepce mezinárodního hospodářství vytrhla naši zemi snaha dosáhnout relativní svobody. Bohužel žádný politicko-ekonomický režim na Zemi zatím nedosáhl stavu blahobytu všech. Nejblíže k tomu měl socialismus. Byl však vnitřně nakažen a deklasován vnějšími vlivy. V současnosti žijeme ve světě, kde se dluh stává přirozeností. Cítíme však i dluh morální. Nikoliv pro jistou minulost, ale spíše nejistou budoucnost. Občané České republiky jsou dnes opojeni dostatkem zboží (nejisté kvality) a relativně dostatečným počtem pracovních příležitostí. Otázkou je, zda výše mzdy je odpovídající nákladům na život a jak dlouho ještě tato situace potrvá, než investoři přemístí výrobní provozy do zemí s mnohem levnější pracovní silou a výrobními náklady, případně kdy i k nám tato levná pracovní síla dorazí prostřednictvím řízené i neřízené migrace. Dále bychom měli myslet na tragické osudy těch, kteří nezvládají splácet hypotéky a všech, kteří spadnou až na dno poté, co ekonomická bublina splaskne! Ekonomický růst není nikdy nekonečný! Ani teď, kdy stále prožíváme jistý boom, dluh ČR neklesá. Uvědomují si mladí lidé ve své bezstarostné náladě, že to jsou právě oni, kdo ty miliardy Eur bude splácet?! Vyhlídky kapitalismu dnes nejsou vůbec příznivé, jak se nám snaží podsouvat tzv. renomovaní ekonomové. Vyšší jsou pouze dluhy. Zadlužení domácností i jednotlivců, zadlužení států, i míra globálního dluhu. Mezinárodní měnový fond a další organizace pouze odsouvají krizi a pád! Snad i proto ve světě znovu ožívá diskuze na téma komunismus. Kapitalismus je totiž ve slepé uličce. Pro svůj růst a prosperitu potřebuje nové zdroje, a ty už nejsou nikde na světě právě kapitalismu nakloněny! Ano, sice “dokud bude působit trh, který dokáže práci uspokojivě odměnit, není prostor pro levici.” Jenomže ona odměna za práci globálně uspokojivá není a neustále rostou pouze příjmy a zisky elitních skupin “nadlidí”! Je skutečně jen otázkou času, kdy přijde krize. Bublina splaskne. A nepomohou další války, vyšší inflace, ani případný vstup věhlasných značek na sever korejského poloostrova. I podmanění si obrovského Ruska nespasí pány z Wall Street. Dál budou lidé na světě trpět nouzí a dál budou bohatí řídit běh dějin. Až rodiny nebudou mít z čeho žít, bude pozdě. To už budou probíhat bouře a revoluce. Zvítězí-li komunistická myšlenka, postaví se svět na startovní čáru. Všichni bez rozdílu. Bez dluhů, v míru, s novým elánem k vytvoření společnosti, která globálně srovná životní úroveň celé lidské civilizace. Na řadu přijde rekonstrukce vztahů v rámci OSN a urovnání sporů mezi národy. Ani to není utopie. Války nikam nevedou. Hraniční čáry zůstanou pouhou vzpomínkou na svět plný nenávisti. Víra získá charakter duchovní jednoty a respektu. Vše se vyřeší u kulatého stolu, nikoliv na válečném poli.

Sdílení: