Zvláštní časy

Kolektivní správa demokratické společnosti chce jít zásadně cestou bez násilí, cestou humanismu, cestou pokroku v demokratických mezích. Lze číst i slyšet názor, že bylo jedno, jaký režim a na jakém kontinentu vyšel z Marxových myšlenek: Prostě vždy skončil špatně. Chudobou a nesvobodou. Jsou to právě komunisté, kteří by si měli klást otázku proč?! Co Marx podcenil? S čím nepočítal? V čem se mýlil? Odpověď je nasnadě – v aplikaci a teoriích o životaschopné formě socialismu se spletl v možnosti násilné formy převzetí moci a v pokračování represivní nadvlády a potlačování jiného názoru. Pokud ne, tak si alespoň jeho myšlenky vykládali někteří jeho následovníci. Ano, musíme křičet do světa, že je možné spravedlivého politického, ekonomického a společenského systému dosáhnout naprosto otevřenou názorovou tendencí a lidským přístupem. Jen s tou chudobou v uvedeném názoru není možné souhlasit v celém rozsahu. V beztřídní společnosti je bohatství rozkládáno všem dle možností a zásluh jednotlivců a zdrojem bohatství je práce člověka. V kapitalismu je bohatství rozloženo nerovnoměrně mezi elitu a střední třídu kdy spodině zbývá místy jen nuzný přístřešek a půl dolaru na den! Přitom je to právě kapitalismus, který vytváří ono bohatství elit z práce lidí střední a nejnižší třídy, ale také kořistnými válkami a podmaněním si dalších území a pracovní sil, trhů a zdrojů surovin! Možná že si přeci jen Marx byl vědom těchto skutečností, podcenil však hlavně kapitalismus samotný. Ano. “Žijeme ve zvláštních časech, kdy mladí i staří jsou vzděláváni ve lži a ten, který se odváží říkat pravdu, je nazýván šílencem či bláznem.” Jistě jste se s tím už setkali. Současný společenský systém je nastaven tak, že zjednodušuje historii, učí děti polopravdy a názvy i pojmy vysvětluje účelově. Prodlouženou rukou režimu jsou média včetně internetu. Svoboda slova a projevu názoru však naštěstí zatím zcela nezaniká a díky tomu můžeme vyslovit i naše levicové myšlenky. Vždyť skutečný a ničím nepokřivený odpor je jen a pouze touhou člověka dosáhnout svobody úplné. Touhou osvobodit se od materialismu a nadvlády bohaté společenské třídy. Vlastně je docela smutné, že i v 21.století je lidská společnost rozdělena do kast a tříd! O čem to vůbec svědčí? O nějaké pravdě, lásce a lidskosti? To asi těžko. Tak jen vzhůru, lidé dobrých srdcí, pojďme společně cestou. Bez násilí a s rozumem.

Sdílení: